Ukázky hraní a tvorby
Blues barové židle
Vločka - F.P.J.
Magnolia
Kerien
Poslední lekce
Návraty
Vesmírnej řád
Kočka
Když se prsty lámou
Divný spády J.J.Cale / F.P.J. 2007
Ou máš divný spády je na ně vidět tvou hrou
Jó - máš divný spády je na ně vidět tvou hrou
teď pár těch spádů dej mi, mám stejnou strunu s tou tvou -
chci loučit se až s ránem a dlouhej výkend hrát
chci loučit se až s ránem a do hry dát novej flák,
až začnou bolet klouby,zajdem si spolu na koňak,
Jo- keci se kecaj tak musej z mý hlavy ven
Jó keci se kecaj a musej z mý hlavy ven
ale když hrajem stejnej akord ,-- loučit se chcem až za tejden
Jó - máš divný spády je na ně vidět tvou hrou
Jó - máš divný spády je na ně vidět tvou hrou
teď pár těch spádů dej mi, mám stejnou strunu s tou tvou -
Naděje F.P.J. 2003
Co si vlastně máme závidět,
nový souhvězdí už asi neobjevíš.
Prý všechno chytrý už je dávno - napsaný,
možná ale zbývá dopsat několik vět.
O tom kde svět vlastně začíná,
až kam se jeho touha rozpíná.
Vzpomínám jak seděli jsme pod nebem,
hvězdy svítěj jako když se rosype sůl,
mnohý ptal se kam-až jednou dojedem,
a kde bude zaraženej ten cílovej kůl.
Vsadím se, že zatím nikdo neví, kdo za černou dírou zuby cení
A tak lítá jedna sonda za druhou,
o těch dálkách můžeme si nechat jen zdát,
ze závisti blbneme tu na druhou,
kdejakej ňouma zase zkouší vylepšit řád,
který stovky roků stejně běží,
když ráno mrzne začne asi sněžit.
Vzpomínám jak seděli jsme pod nebem,
hvězdy svítěj jako když se rosype sůl,
i já se ptám kamže jednou dojedem
a kde bude zaraženej ten cílovej kůl.
Ale vsadím se, že zatím nikdo neví, kdo za černou dírou zuby cení.................
Vstávání Perkins,Parisch/ F.P.J. 2005
Já nerad brzy vstávám,-když den mě o sen okrádá, a slunce mu zcela nepokrytě pomáhá,-
Já nerad brzy vstává i když vím že i já tím přicházím-ím,o chvíli na kterou rosa padná,
a tak v hlavě nosím velký otazník.
Proč s paní tmou se o pár slůvek hádám
když verše skládám do rýmů,vět,
proč další svíčka tak tajuplně hladí,
a plamen svádí zachránit svět,hm
Proč s paní tmou se o pár slůvek hádám
když verše skládám do rýmů,vět,
proč další svíčka tak tajuplně hladí,
a plamen svádí zachránit svět,hm
já nerad brzy vstávám ,ale dnům i slunci se vděčně omlouvá-ám
a protože nerad brzy vstávám,-- pár snů si ještě schovávám
Blues pro Mínu
Proč se tak díváš, flekatá krásko,
sotva se pohnul ve dveřích klíč.
Dávno už víš,
kdo venku stojí,
kdo domů se vrátil.
Tajemství vůní jako ty znát,
slyšet, že v dálce už začínaj hrát.
Jak smířit se s tím,
že všechno víš dřív
a proč se tak díváš?
Kouzlo tvých očí, už někde jsem zahlíd,
tu upřímnou záři, bez podrazů.
Ale když ven se mi nechce
a zase tam prší,
jen si tak vdechneš,
jsi trpělivá.
S pokorou vnímám a často se stydím,
kolikrát zradil jsem pohled tvůj.
Přes tohle všechno, když domů se vracim,
mě radostně vítáš,
pejsku můj.
|
